Dárcovství krevní plazmy: 15 zajímavostí a novinek

Plazma je součást krve a využívá se v lécích pro vážně nemocné. Protože ji nelze uměle vyrobit, dárci představují pro pacienty naději na lepší život. Věděli jste, proč není možné využít "tučnou plazmu, jaká je maximální výše finanční náhrady za dárcovství nebo že od 1. července mohou plazmu darovat i homosexuálové?

1. Nejcennější složkou plazmy jsou bílkoviny

Nejobjemnější složkou krevní plazmy je voda, která zaujímá přibližně 92 % celkového objemu. Zhruba 1 % tvoří minerální soli, cukry, tuky, hormony a vitaminy. Zbytek (tedy cca 7 %) jsou bílkoviny, jako je albumin, globulin či koagulační faktory. Právě ty hrají stěžejní roli při výrobě léků pro pacienty s různými onemocněními, jako jsou poruchy imunity, krevní srážlivosti či vzácné genetické choroby, například hereditární angioedém (HAE). Jelikož se z odebrané plazmy separuje pouze takto nízké procento potřebných proteinů, je zapotřebí vysoký počet dárců. Třeba na roční léčbu jednoho pacienta s hemofilií je třeba více než 1200 odběrů plazmy, pro jednoho pacienta s deficitem ALFA-1 více než 900 darování plazmy a na jednoho pacienta s primárním imunodeficitem více než 130 darování.

2. Maximální výši finanční náhrady určuje zákon

Finanční náhradu za odběr plazmy určuje zákon o specifických zdravotních službách (§ 32 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb.), podle kterého může kompenzace vynaložených výdajů spojených s odběrem činit maximálně 5 % minimální mzdy, která pro rok 2024 byla 18 900 Kč. "V našich centrech Amber Plasma mohou dárci plazmy získat finanční náhradu ve výši 900 Kč. Není to cena za plazmu, ale kompenzace za to, že dárcům určitým způsobem omezujeme život, například se musí na odběr připravit, mohou mít náklady spojené s dopravou, na samotném odběru stráví minimálně hodinu svého času atd.," uvádí MUDr. Miroslav Šuta z plazmaferetického centra Amber Plasma.

3. Lze darovat bezpříspěvkově s daňovou úlevou

Častým mýtem je, že bezpříspěvkové dárcovství je možné pouze v transfuzních centrech, zatímco v plazmaferetických centrech se na plazmě "vydělává". Pravdou je, že v plazmaferetických centrech lze za každý úspěšný odběr získat finanční náhradu, která dárci kompenzuje čas strávený darováním a náklady na cestu. Tuto kompenzaci je ovšem možné odmítnout a darovat i v plazmaferetickém centru bezpříspěvkově, stejně jako v transfuzních centrech. Pokud dárce nežádá o náhradu nákladů, může si odečíst z daňového základu až 3000 Kč za každý odběr, v celkovém úhrnu však maximálně 15 % ze základu daně za dané zdaňovací období. Také má nárok na různé benefity zdravotních pojišťoven, stejně jako na ocenění, např. v podobě Janského plakety.

4. Než se lék z plazmy dostane k pacientovi, může to trvat rok

Po odběru je plazma zmražena a uložena. "V mrazáku, který máme v každém centru, leží plazma průměrně měsíc a čekáme ještě na další výsledky vyšetření dárce, aby se vyloučilo, zda netrpí nějakou z nemocí, které mohou mít delší inkubační dobu. Když je vše v pořádku, můžeme plazmu takzvaně propustit. Pak může být transportována do výrobního závodu, protože splnila veškeré stanovené podmínky," popisuje proces MUDr. Richard Král, ředitel plazmaferetických center Amber Plasma. Od náběru až po chvíli, kdy se výsledný lék vyrobený z plazmy dostane k příjemci, může uběhnout až rok.

5. Plazma určená k výrobě léků putuje vždy do zahraničí

Továrna, kde se z plazmy vyrábí léky, v Čechách není. "Česká republika, ale ani jiné velké státy, nejsou schopny postavit takovou továrnu. Zpracování plazmy a výroba léků z plazmy není hra na národní úrovni, je to věc světadílů. Výrobců, kteří jsou schopni zpracovávat plazmu, je jen 5–10 na celém světě," říká MUDr. Richard Král. Proto se plazma určená pro výrobu léků zamrazuje a odesílá do zahraničí ke zpracování, a to jak plazma odebraná v plazmaferetických centrech, tak i plazma odebraná v transfúzních centrech – vyjma plazmy pro klinické využití, která se podává pacientovi přímo, například při masivních transfuzích, nemoci z popálení, krvácení apod. Plazma pro výrobu léků se v zahraničí zpracuje a do České republiky se pak část léčiv vrací, aby je mohli užívat pacienti, kteří je potřebují.

6. Tučná plazma se musí zlikvidovat

Plazma je čirá, lehce nažloutlá tekutina. Pokud má však bílou, žlutobílou či bílošedou barvu, znamená to, že obsahuje vysoké množství tukových buněk – je takzvaně chylózní a nelze ji použít na výrobu léků. "Optická čidla, která plazmu kontrolují, přes takto zakalenou plazmu nevidí, "vysvětluje MUDr. Richard Král. Obvykle k tomu dochází, když dárce konzumuje tučnější potraviny a má nedostatečný příjem tekutin. Proto je nutné, aby zájemce o darování alespoň 24 hodin před odběrem vyřadil tučné potraviny a nahradil je lehkými a zdravými jídly, jako jsou luštěniny, ovoce, zelenina, celozrnné pečivo a obiloviny, ryby, libové maso, zeleninové vývary, jogurty… V případě nedodržení doporučené stravy je lepší se přeobjednat na jiný termín. Pokud je odebraná plazma v průběhu 12 odběrů třikrát chylózní, má lékař možnost dárce vyloučit.

7. Darování vám zhatí klíště nebo nové tetování

Dárcem se nemůže stát člověk trpící některými nemocemi, jako je cukrovka při léčbě inzulinem, závažná kardiovaskulární onemocnění či některé autoimunitní choroby, například revmatoidní artritida. I zdravého člověka ale mohou dočasně vyřadit z dárcovství některé zdánlivě banální situace. Patří mezi ně například návštěva exotické země, ale také nový piercing, náušnice, tetování či permanentní make-up – u těchto zákroků se ale od letošního roku zkrátila doba vyřazení ze šesti měsíců na čtyři. Darovat nemůžete ani s oparem, dokud vám nezaschne stroupek, týden musíte počkat také po vytržení zubu a měsíc po odstranění klíštěte či po očkování.

8. Sexuální orientace dárce už nehraje roli

Donedávna nesměly darovat plazmu či krev osoby s homosexuální orientací. Toto opatření mělo kořeny v 80. letech 20. století, kdy vypukla epidemie AIDS a byla spojena především s životním stylem homosexuálních mužů. Od 1. července 2024 však už tato podmínka neplatí. Díky moderní medicíně lze totiž případné onemocnění včas odhalit. "Už nemusíme čekat, až se v těle nemocného člověka vytvoří protilátky, umíme stanovit přímo virus HIV v lidském těle. Dokážeme dobře testovat, zda je dárce nakažen nebo není. Navíc velké studie ukázaly, že problém s HIV se týká jen malé části homosexuální komunity a většina nese stejné, nebo dokonce menší riziko než heterosexuálové. Proto postupně řada států zrovnoprávňuje gaye a v současné době se k těmto zemím přidala i Česká republika," osvětluje Miroslav Šuta. Stále však platí, že darovat není možné minimálně 4 měsíce po rizikovém chování, jako je anální pohlavní styk s novým sexuálním partnerem nebo s více partnery, pohlavní styk s prostitutkou nebo prostitutem, skupinový sex nebo střídání náhodných sexuálních partnerů.

9. Důležité je hodně pít, dobře se vyspat a vynechat cigaretu

Jestliže se rozhodnete darovat plazmu, je důležité dodržovat pitný režim. Den před odběrem se doporučuje vypít 2,5–3 litry tekutin, v den odběru pak poměrnou část vzhledem k času, kdy navštívíte odběrové centrum. Pokud jste objednaní k odběru v dopoledních hodinách, vypijte alespoň 1,5 litru tekutin. Do objemu tekutin se nezapočítává káva ani černý čaj. Dárce by měl být zdravý, to znamená, že by neměl mít třeba ani rýmu. Určitě je také dobré, aby přišel odpočatý a vyspalý, protože u zdravého člověka, který není vystresovaný či fyzicky unavený, v podstatě není odběr plazmy ani krve zátěží. Také není vhodné těsně před odběrem kouřit, zejména se to projevuje u odběru plné krve, protože potom krvinky přenáší méně kyslíku.

10. Dárce plazmy musí vážit více než 50 kg

Darovat plazmu může zdravý člověk ve věku 18–60 let, pravidelní dárci mohou docházet až do 65 let. Kromě podmínky uzavřeného zdravotního pojištění na území EU je důležitá také minimální hmotnost 50 kg. "Aby člověk vydržel hodinu v dárcovském křesle, je zapotřebí mít určitou kvalitu žilního systému. Odběr musí být pro dárce v první řadě bezpečný. Kdyby přišla velmi štíhlá slečna s nízkou váhou, nebyla by fyzicky připravena," uvádí příklad MUDr. Richard Král. Proto kromě ověřování zdraví při lékařské prohlídce jsou dárci před každým odběrem zváženi. Dárcovství není možné ani v případě morbidní obezity.

11. U darované plazmy nezáleží na krevní skupině

Například faktory srážlivosti krve obsažené v plazmě, které jsou klíčovou složkou pro následnou výrobu léků, dokonce vůbec s krevní skupinou nesouvisí. "Často se však dárci ptají, jakou mají skupinu, je vidět, že je to zajímá. Běžně ji sice nezjišťujeme, ale v průběhu roku realizujeme různé akce, v rámci, kterých dárcům krevní skupinu otestujeme a dostávají dokonce suvenýr s uvedením své krevní skupiny," referuje MUDr. Miroslav Šuta.

12. V České republice lze darovat každé dva týdny

V těle zdravého člověka je zhruba 3 až 3,5 litrů krevní plazmy, což je přibližně 5 % tělesné hmotnosti. Objem odebrané plazmy závisí na hmotnosti dárce, pohybuje se v rozmezí 650 až 890 ml. "Po skončení odběru doplníme do krevního oběhu dárce 250–500 ml fyziologického roztoku, který si můžete představit jako tekutinu obsahující základní ionty zhruba v podobné koncentraci, jako jsou obsaženy v krvi, "objasňuje MUDr. Král. Výhodou je, že se plazma obnoví do 48 hodin, proto odběr není pro organizmus tolik zatěžující jako odběr plné krve, které se odebírá 450 ml bez jakékoliv náhrady. Zatímco plnou krev mohou darovat muži čtyřikrát ročně a ženy třikrát ročně s minimálně 10týdenní pauzou mezi odběry, plazmu je možné v České republice darovat každých 14 dní. V Rakousku je to dokonce až padesátkrát ročně. "Například v Americe se může darovat každé 3 dny, "uvádí MUDr. Král a dodává: "Dané rozdíly v nařízené době mezi jednotlivými odběry plazmy souvisí s historicky nastavenou lokální legislativou."

13. Dárci krve i plazmy musí dodržovat zvláštní intervaly

MUDr. Miroslav Šuta upřesňuje: "Můžete darovat plazmu 4 týdny po darování krve. Tato ochranná lhůta je tam z toho důvodu, že po darování krve určitou dobu trvá, než se obnoví červené krvinky. Po odběru plazmy můžete jít dle doporučení odborné společnosti na darování krve za 48 hodin, já osobně ale doporučuji dárcům až 2 týdny odstup od darování plazmy a krve. Dále je třeba upozornit na to, že ze zákona byste neměli darovat v různých plazmaferetických centrech. Dárci podepisují, že smí darovat plazmu jen v jednom centru, aby mohla být zachována kontrola četnosti darování."

14. Samotný odběr bez komplikací není bolestivý

Může být bolestivý vpich, ale u samotného odběru by dárce již bolestivost pociťovat neměl. V opačném případě je důležité řešit důvod, eventuálně odběr ukončit. Může se stát, že se vpich nepodaří nebo může dojít k ruptuře žíly, ale k tomu dochází velmi zřídka. "Nepředstavujte si to tak, že by praskla žíla a všude stříkala krev. Ve skutečnosti se udělá taková boulička na žíle a žilka nepojme krev, která se vrací. V případě ruptury se odběr ukončuje a člověk se nijak netrápí. Odběr plazmy je pocitově jiný než odběr krve, jak nám potvrzují i naši pravidelní dárci, kteří kombinují odběry plazmy a krve. Při plazmaferéze se totiž zahuštěná krev vrací zpět do žíly a je to jiný pocit než u odběru. Ne však bolestivý. V případě jakýchkoli komplikací je v centru vždy přítomný lékař, aby rozhodl, v čem je potíž. Máme zkušenosti s tím, že dárci si na odběr nosí mobil, knížku, časopisy, anebo chodí spolu třeba partneři a povídají si, takže odběr ani nevnímají," popisuje MUDr. Šuta.

15. V průběhu odběru plazmy se krvinky vrací zpět dárci

Přístroj, kterým se krevní plazma odebírá, se nazývá separátor. Z jednoho žilního vpichu jde nejprve krev dárce do tohoto přístroje. Tam se buď centrifugací nebo filtrací oddělí plazma. Ta se potom sbírá do speciálního vaku nebo nádoby. Oddělené krvinky se společně se speciálním protisrážlivým roztokem vrací zpět dárci. Takto se cykluje fáze odběru a fáze návratu, dokud se neodebere požadované množství plazmy.