#prosteja: Krása, která začíná u vás

Beauty svět nás obklopuje každý den. Odolat vnějšímu tlaku na dokonalost, a zároveň svému vnitřnímu kritikovi, může být někdy unavující a demotivující. Krása ale nepramení z toho, zda splníte seznam požadavků – dokonalá pleť, lesklé vlasy, dlouhé řasy, žádné kruhy pod očima... Nebo kratší řasy, plné rty, pihy a jemně červené tváře? Každý z nás je dokonalý takový, jaký je – krása je totiž mnohem víc než pouhý vnější vzhled. Mnohdy vychází z vnitřního pocitu, který ovlivňuje to, co z lidí vyzařuje. Propisuje se i do toho, jak se na sebe díváte, když ráno vstanete, jak sami se sebou mluvíte nebo jak moc si dovolíte být #prosteja.

Možná i vy máte svou každodenní beauty rutinu, bez které nevyjdete ven, do práce nebo třeba do školy. Mechanické nanášení produktů můžete přetvořit v rituál a užít si tak malé okamžiky péče – nanášení krému, řasenky, vůni oblíbeného parfému, pět minut s pleťovou maskou nebo odlíčení obličeje po dlouhém dni. Na chvíli zpomalit a dát si najevo: "Záleží mi na sobě. Vracím se k sobě." To je sebeláska a sebepéče v praxi – nenápadná, ale silná.

Beauty může být ale také hra, zábava, kreativní vyjádření plné potenciálu. Jednou se můžete nalíčit jemně a přirozeně, jindy výrazně a odvážně. Můžete mít náladu na linky a rudou rtěnku, jindy na hydratační balzám a obyčejný culík. Není správně ani špatně. Místo "měl/a bych" si zkuste říct "chci". Chci se cítit dobře. Chci si udělat radost. Chci být sám/sama sebou. Líčení, krémy, vůně – to všechno může být nástrojem péče a sebevyjádřením, ne nutně maskou. Když se nalíčíte, protože chcete, ne protože musíte, když si vyberete vůni, která vás potěší, nebo si dopřejete chvíli v koupelně jen pro sebe, není to marnivost. Děláte to, protože se máte rádi. A to je krásné.
Možná to zní jednoduše, ale není to samozřejmost. Každý člověk má dny, kdy se necítí dobře. Kdy pleť zlobí, kdy vlasy nespolupracují, kdy je těžké se na sebe usmát. Ale právě tehdy je sebeláska nejdůležitější. Právě tehdy je ta chvíle, kdy se nezaměřit na to, co je "špatně", ale připomenout si, co všechno je na vás krásné.

Být #prosteja znamená být k sobě upřímní. Dovolit si být citliví, unavení, zmatení – a pořád si stát za tím, že jste v pořádku. Znamená to mít odvahu být sám sebou i tehdy, když to není snadné. Když neplníte očekávání. Když jen tak jste.